FÓRUM SPOLEČENSKÝCH VĚD

Vydavatel a redakce:
Klub společenských věd, z.s.
Politických vězňů 1531/9
111 21 Praha 1
www.klubspolved.cz

Kontakt:
e-mail:forumsv@seznam.cz

Adresa edice pro odkazy a citace:
http://forum.klubspolved.cz

FÓRUM - hlavní stránka (obsah)

FÓRUM - aktuální Katalog
k regionálním dějinám

Elektronická edice odborných textů

Anotace publikací k regionálním dějinám

Tématická skupina C - OSOBNOSTI

C1 a C34
ŽAMPACH, Vojtěch. Hrdinové zlaté hvězdy z bojů na jižní Moravě
Medailonky jedenácti rudoarmějců, které spojuje titul Hrdina Sovětského svazu a skutečnost, že všichni bojovali (většina padla) na území bývalého Československa za 2. světové války, konkrétně na jižní Moravě. Jejich životopisy jsou zaměřeny především na válku. Publikace pojednává o těchto rudoarmějcích: Pjotr Ignatijevič Ivanov (1904-1945), Pavel Semjonovič Gorbač (1902-1944), Alexandr Semjonovič Nikitin (1914-1945), Pjotr Ivanovič Sjutkin (1915-1954), Maxim Jevsejevič Kozyr (1890-1945), Alexandr Michajlovič Vatagin (1912-1945), Vasilij Semjonovič Čurjumov (1918-1945), Ergaš Kasimovič Šaripov (1913-1945), Pjotr Jivlevič Filimonov (zemř. 1945), Dmitrij Antonovič Těpljakov (1907-1945), Jefim Jegorovič Bukotkin (1909-1945).
Regionální zařazení: Morava: Lanžhot, Hodonín, Břeclav, Velké Němčice, Popůvky, Rajhrad, Vyškovsko, Havřice u Uherského Brodu, Brno, Bosonohy, Pivín u Prostějova, Suchá Loz u Uherského Hradiště. Slovensko (Levice).
V úvodu jsou též vysvětleny historie a náležitosti titulu Hrdina Sovětského svazu.

C2
BÁRTA, M. Rudoarmějci okresu Nymburk
Publikace o československých rudoarmějcích v Rusku po VŘSR. Úvod přináší stručnou obecnou informací o jejich historii a příklady nejvýznamnějších bitev. Jsou vyjmenovány vybrané čs. oddíly a z internacionálních ty, v nichž působilo větší množství Čechů a Slováků. Těžiště je v nástinu životopisů rudoarmějců původem z Nymburska, jimiž byli: Josef Pazderka, Josef Matouš, Jan Krejčík, Václav Krejčík, Josef Koch a Evžen Mayer.

C3
KOZELKA, Bedřich. Vzpomínky
Vzpomínky Bedřicha Kozelky (1902-1970), významného pracovníka ROH, na dobu od dětství do roku 1948. Na pozadí velkých historických událostí vylíčil osudy své a jiných obyčejných lidí, jakési dějiny všedního dne. Přečteme si, jak se žilo lidem za 1. světové války a za svobodného Československa, o pokusech chránit republiku před fašismem a o nejtěžší období, kdy byl autor vězněn v koncentračním táboře. Můžeme sledovat vývoj jeho světového názoru. Na příkladech pochopíme motivaci tehdejších komunistů a potíže, s nimiž se setkávali ve společnosti, především v práci. Velkým přínosem je autorův literární talent – vyprávění je věcné, nepatetické, poutavé a věrohodné. Knihu lze doporučit i jako živou alternativu k vědecky podané historii KSČ a dělnického hnutí.

C4
KÁŇA, Vašek. Cesty do života
Výběr reportáží a črt o problémech narušených mladých lidí, které jejich autor, prozaik, novinář a dramatik Vašek Káňa (vl. jm. Řáda), tiskl v padesátých letech v Literárních novinách. Z knihy nezjistíme, zda jsou konkrétní příběhy dokumentárně pravdivé (mají pravdivé jádro? staly se?), přesto jim nelze upřít literární pravdivost a autentičnost. Autor se upřímně a v praxi zabýval problémy těchto mladých lidí a, jak vyplývá z doslovu J. Pilaře, sám měl osobní zkušenosti z polepšovny.

C5
HRUBÝ, Josef. Život plný boje: kapitoly k mladým
Vzpomínky zakládajícího člena KSČ, funkcionáře a poslance Josefa Hrubého (1899-1975). Zachytily období od začátku 20. stol. do Osvobození, s několika poznámkami o únoru 1948. Z regionálního hlediska je těžištěm především Ostravsko, kde J. Hrubý dlouhou dobu působil. Téměř polovinu publikace tvoří výběr z policejních relací o činnosti J. Hrubého na Ostravsku a ukázky některých jeho projevů v poslanecké sněmovně. Připojena je i bohatá fotografická příloha včetně fotokopie autorova autoportrétu.

C6
KINDL, Václav. Než vzešel den
Kovodělník Václav Kindl líčí ve svých pamětech život proletariátu od 80. let 19. století do založení KSČ v r. 1921. Kniha má slušnou literární úroveň. Toto vydání je doprovázeno redakční poznámkou, která omlouvá autorovu nedokonalou znalost historie. Také uvnitř textu redaktor připojil některé poznámky, vysvětlivky, kterými reaguje na to, co posuzuje jako autorovy omyly.

C7
KREIBICH, Karel. Těsný domov - širý svět
Ve svých pamětech Karel Kreibich (1883-1966) zachytil období od konce 19. stol. do r. 1921 z pozice českého Němce ze sociálnědemokratické a ateistické rodiny. Osobní vzpomínky se nenásilně prolínají s fakty obecnějšího dosahu, jak mladý muž dospíval a zapojoval se do politiky, až veřejná stránka pamětí převáží. Autor si všímal otázek sociálních i národnostních. Z velkých dějin můžeme sledovat rozpad Rakouska a vznik Československa, růst dělnického hnutí a proces vývoje levice. Na regionální úrovni vzpomínky zasahují rodné město Cvikov, Liberec, Nymburk a částečně Prahu. Na světové úrovni např. setkání s Leninem včetně historické anekdoty o tom, jak byl Lenin při zasedání politbyra přistižen při čtení pod lavicí – četl si v učebnici češtiny, tak vysoce hodnotil význam dění u nás. Karel Kreibich své vzpomínky dovedl do r. 1921, ke vzniku KSČ. Byly vydány až v r. 1968, po autorově smrti. Z poznámkového aparátu (doslov, slovo závěrem a poznámky) můžeme poznat jeho dalších osudy: činnost v parlamentu a vedení KSČ, práce v Komunistické internacionále, exil v Británii za německé okupace, návrat domů a post vyslance v SSSR, ale i diskriminaci za postoj k politickým procesům v padesátých letech. Redakční poznámky jsou zčásti polemické. Styl knihy nezapře přemýšlivého a vzdělaného autora. Cenné je jeho vyvážené podání národnostní problematiky.

C8
Komunistka Anna Kvášová
Zpráva o zavraždění Anny Kvášové (1908-1952), v padesátých letech funkcionářky MNV ve Smrku na Kutnohorsku. Její smrt byla součástí teroristických akcí, které měly povzbudit protikomunistický odboj s cílem zvrátit vývoj po r. 1948 ve prospěch poražených. Textová část obsahuje nástin životopisu Anny Kvášové a vraždu samu od jejích příprav až k dopadení pachatelů. Stejně velký díl jako text zabírá příloha fotografií a fotokopií dobových dokumentů.

C9
BART, Ilja. Dny života
Beletristicky zpracované vzpomínky básníka, překladatele a redaktora Ilji Barta (1910-1973, též Ilja Hlučín, vl. jménem Julius Bartošek). Sledujeme začínajícího básníka jako studenta práv, jeho činnost v Kostufře a Komsomolu a poznávání marxismu. Dále jeho cesty do Paříže, Berlína a Drážďan za prvních předzvěstí nastupujícího fašismu. Krátká advokátní dráha a reportérská činnost (hornický sever, katastrofa na dole Nelson), pobyt v Moskvě a SSSR, který si zamiloval, ale pozoroval i negativní rysy stalinismu. Vzpomínky jsou zalidněny řadou významných, slavných nebo jen zajímavých osobností. Lze zmínit např. následující: strýc Theodor (Bohdan) Bartošek (1877-1954), František Cajthaml-Liberté (1868-1936), Jan Podracký (1909-1943), František Rajtr (1893-1980), Stanislav Lyer (1900-1971).
Regionální zařazení: Chrudim (rodiště), Duchcov, severní Čechy, Praha.

C10 a C32
DOUBEK, František; WOHLGEMUTHOVÁ, Renata. Vzpomínky
Vzpomínky na léta 1917-1921, období vzniku KSČ. Autorem je František Doubek (1899-1983), jeden ze zakládajících členů KSČ. Jeho vyprávění bylo původně koncipováno šířeji, ale do své smrti stačil dokončit jen první část, která zde vychází. Autor popisuje svá studentská léta v období válečného i poválečného nedostatku, národnostního a sociálního útlaku a svou vlastní účast na dění od studentských protestů až po velké dějinné události. Jednotlivé kapitoly jsou nazvány podle klíčových seskupení, jejichž byl F. Doubek členem, tj. Mansarda (studentská skupina tehdy radikální národně-socialistické mládeže spojené s anarchistickou mládeží v organizaci Mladá inteligence českých socialistů), studentský ozbrojený útvar Akademická legie (1918-1919) nebo Komunionisté (tj. komunisté z Unionky). K významným historickým událostem patřil 28. říjen 1918, prosincová stávka v r. 1920, Mostecká stávka, založení KSČ a Komsomolu v r. 1921. Nástin ucelenějšího životopisu F. Doubka nad rámec knížky lze nalézt v doslovu.

C11, C44 a C46
ŠIMŮNEK, Jaroslav. František Fanta. Životopis
Životopis Františka Fanty (nar. 1900), komunisty, politika, příslušníka protifašistického odboje. S jeho životem poznáváme životní a pracovní podmínky na konci císařství a za 1. republiky a sledujeme Fantovu práci v dělnickém hnutí. V Praze (Strašnice, Žižkov) kolportoval Rudé Právo, organizoval schůze a veřejná shromáždění za situace komunistům nepříznivé. V době ohrožení fašismem organizoval ilegální přesuny dobrovolníků do Španělska, kam nakonec sám odjel bojovat a zažil tábory ve Francii včetně německého zajateckého tábora. Po r. 1945 se zabýval komunální politikou a pracoval jako diplomat. Celoživotně zápasil s tuberkulózou. Bohatá obrazová příloha.
Regionální zařazení mimo zahraničí: Velké Chvalovice, Pečky (Polabí), Strašnice, Žižkov (Praha).

C12
KODEŠ, J. Gustav Kliment
Publikace o Gustavu Klimentovi (1889-1953), funkcionáři KSČ a revolučních odborů. Popsána je veřejná činnost G. Klimenta na pozadí historie československého dělnického hnutí. Mezníky byly: 1. světová válka (v ruském zajetí, legionář, rudoarmějec), ustavení KSČ, hospodářská krize r. 1929, německá nacistická okupace (ilegální práce a koncentrační tábor), znárodnění, vytvoření celostátní odborové organizace a vývoj společnosti po Únoru 1948. Styl odpovídá oficiálním publikacím své doby, přínosem je bohatství informací a zdrojů. Autor vycházel z vydané literatury, archivních materiálů a zvláště z výstřižkového archivu, i vzpomínek a pamětí současníků. Škoda tiskových chyb – prázdných stránek – v oblasti poznámek. Fotografie dokumentují až dobu po r. 1945.
Regionální zařazení: Třebíč, Ostravsko, Praha.

C13
SEKANINA, Petr. Ivan Sekanina
Obsáhlý životopis Ivana Sekaniny (1900-1940) sepsaný jeho synovcem (ačkoliv autor knihu za životopis neoznačuje). Levicová scéna je představena z pohledu studentstva, umělců a mladé inteligence. Sekanina byl advokátem (využití profese pro revoluční práci) a redaktorem (k vrcholům patří Avantgarda, jediný marxistický časopis pro mladou inteligenci). Pocházel z „lepší“, ale ne bohaté rodiny. Sledujeme jeho přátelství s pozdějšími významnými osobnostmi (např. Jiří Wolker, Julius Fučík, Vladimír Clementis, Ján Poničan), činnost v revolučním hnutí, v Kostufře a Čs. straně socialistické. Vývoj socialistů až ke sloučení s KSČ (1925) ilustruje složitou cestu ke sjednocení levice. Podán je přehled stavu a problematiky komunistického hnutí ve 20. letech, odraz sociálních událostí v kultuře, spor o surrealismus, problém čechoslovakismu. V líčení 30. let dominuje boj proti ohrožení fašismem, Sekaninovy aktivity v Lipském procesu proti Dimitrovovi a spol. a činnost ve Svazu přátel SSSR. Za okupace patřil Sekanina k prvním zatčeným (16. 3. 1939) a v r. 1940 byl zavražděn v koncentračním táboře Sachsenhausen-Oranienburg.

C14
ŠTĚTKA, Josef; KOŽNAR Zbyněk, ed. Obžalován z velezrady
Vzpomínky Josefa Štětky (1889-1963), komunistického politika a redaktora, pokrývají období od konce 19. stol. do r. 1945. Jejich těžištěm je formování dělnického hnutí a KSČ před 2. světovou válkou, stejně tak jako domácí a zahraniční (východní) odboj za německé nacistické okupace. Předností je pohled na tyto události očima člověka, který je znal zblízka. Vyprávění J. Štětky zpracoval Zbyněk Kožnar, autor mj. dobrodružných knih. Kožnarův profesionální styl zvyšuje čtivost (spisovatel umí vystavět napínavý příběh), ale snižuje autenticitu. Cenná je podrobnost, široké využití historických dokladů a zveřejnění dobových fotografií.
Regionální zařazení: Berounsko (Podbrdsko), ovšem vzhledem k činnosti J. Štětky s přesahem celorepublikovým i zahraničním.

C15
VACKOVÁ, Marie; VACEK, Václav. Vzpomínky
Vzpomínky jsou zaměřeny na osobu primátora Václava Vacka a období cca od r. 1877, kdy se V. Vacek narodil, do února 1948. Autorkou první, rozsáhlejší části je Vackova manželka Marie (1893-1960), která vyváženě vylíčila soukromou historii svého manželství spolu s historickými událostmi popisovaného období a aktivitami, které při nich vykonávali (oba, ale především V. Vacek). Rozsahem útlejší, ale obsahově bohaté jsou vzpomínky V. Vacka na Pražské povstání. Práce byly literárně upraveny A. Kantorovou a O. Kryštofkem. Součástí jsou dokumentární fotografie.

C16
KÁDNEROVÁ, Jiřina. Osobnosti Středočeského kraje
Slovník vybraných osobností Středočeského kraje (s vyloučením Prahy). Zařazeny byly osobnosti z různých oblastí společenského života staršího období, z nich vedle obecně známých také ty opomíjenější, které však sehrály důležitou roli v životě kraje. Ze současné generace (r. 1987) byli zařazeni především nositelé vyznamenání a cen. Publikace byla vydána jako příručka, pomůcka při kulturně-výchovné práci. Obsahuje rejstříky: chronologický, zeměpisný a personální. Lze uvést několik příkladů z hesel pro nás relevantních: František Cajthaml-Liberté, Petr Cingr, František Josef Hlaváček, Vašek Káňa (Řáda), Luisa Landová-Štychová, Antonín Macek, Josef Štětka, Bedřich Šťastný; z členů odboje: Josef Košťálek, Jaroslav Neliba, Bohuslav Novotný, Gustav Souček; z obětí německého nacismu; František Diepolt, MUDr. František Dvořák, Karel Elsnic, Jan Koudelka, Dušan Šubrt, Antonín Vidim.

C17
PAULŮ, J. Bohumil Pokorný
Životopis Bohumila Pokorného (1893- 1944), zakládajícího člena KSČ. Je psán na základě dobových dokumentů a vzpomínek jeho rodiny a dalších pamětníků. První část je méně podrobná - od seznámení s rodnou obcí a charakteristikou rodiny Pokorných a jejího sociálního zařazení je čtenář veden přes nejdůležitější mezníky života B. Pokorného: zaměstnání úředníka nemocenské pojišťovny, práci v sociální demokracii až ke vstupu do nově založené KSČ v r. 1921. Zajímavý detail: Fascinace událostmi v SSSR se projevila i v soukromém životě B. Pokorného uzavřením sňatku bez úředního a církevního požehnání po vzoru bolševiků. V druhé části je, již podrobněji, popsána činnost B. Pokorného jako profesionálního politického pracovníka od r. 1922: šéfredaktor časopisu Volnost a vychovatel v Jednotě proletářské tělovýchovy. Jsou uváděny také dochované zápisy a výpisy z dobových materiálů. Za okupace se věnoval ilegální práci pod krytím legálního Spolku pro právo stavby. V r. 1943 byl zatčen a v srpnu 1944 popraven v Drážďanech.
Regionálně zařazení: Bednáreček u Jindřichova Hradce, Nymbursko, Praha.

C18 a C69
MAŠTÁLKA, Jiří; PŘIKRYL, Zdeněk. Politik o politice a politicích
Pojednání o naší moderní historii od vzniku Československa po současnost zpracované politikem Zdeňkem Přikrylem (nar. 1932). O autorovi samém je podána jen stručná informace na zadní straně obálky. Veřejně začal působit v druhé polovině 50. let a stal se reformním politikem. Jako takový byl v r. 1969 vyloučen z KSČ a propuštěn ze zaměstnání, v 70. letech dokonce vězněn. Po r. 1989 pracoval v regionální politice (jižní Morava) jako příslušník Občanského fóra, později soukromě podnikal. Přikrylův pohled na popisované období vychází z těchto životních zkušeností stejně jako z faktu, že autor, sám politik opoziční i vládní, zná politiku zevnitř. Kritické hodnocení dřívějších etap je evidentně poctivé a kniha je cenným příspěvkem k dnes dlouhodobě vedené diskusi. O vydání publikace má zásluhu MUDr. Jiří Maštálka (míra autorského a redakčního přístupu není specifikována). Regionální zařazení vzhledem k celostátnímu významu není prioritní, rodištěm a převážným působištěm autora je jižní Morava.

C19
SKLENÁŘ, O. Jan Pokorný
Medailon Jana Pokorného (1905-1944), člena protinacistického odboje, který byl popraven v německém vězení v Postupimi. Stručný životopis s podrobnějším zastavením u Pokorného působení ve Federaci proletářské tělovýchovy má těžiště v ilegální práci za německé okupace, zatčení v r. 1942 a osobní statečnosti během dlouhého věznění. Text je prokládán úryvky z korespondence J. Pokorného z vězení po vynesení rozsudku. Fotopříloha dokumentuje působení v tělovýchově. Autor vycházel ze vzpomínek pamětníků, k nimž zjevně sám patřil.
Publikace obsahuje velké množství letmých zmínek o dalších osobnostech včetně několika vězňů nacistických koncentračních táborů: Bohuslav Stainer, Rudolf Koch, Dominik Karban, Bohumil Patera, Karel Frolík a Emil Pokorný.
Regionální zařazení: Beroun, Počaply (Berounsko, Podbrdsko), Praha.

C20
Paměti Josefa Macha z Libenic
Publikace se vztahuje k vydání Pamětí Josefa Macha z Libenic (1860-1939), zemědělského dělníka, ševce, horníka a studnaře, politickým zařazením sociálního demokrata. Tato položka je fotokopií úvodu k zmíněné publikaci. Obsahuje širší anotaci spolu s formálním popisem rukopisu uloženého v Okresním archivu v Kutné Hoře, zmínku o dřívějších časopiseckých vydáních částí Pamětí a o vydání současném (tj. v r. 1983). Hlavním přínosem je informace o existenci a dostupnosti Pamětí jako pramene k dalšímu studiu.
Regionální dosah Pamětí: Libenice, Kutnohorsko, Střední Polabí, Josefov (kasárna), ale též Vídeň.

C21
LACINA. Bojovník srdcem Bohuslav Vrbenský
Publikace o MUDr. B. Vrbenském (1882-1944), lékaři, levicovém politikovi a účastníku bojů za osvobození Československa za 2. světové války. Bohuslav Vrbenský začal svou veřejnou činnost jako člen Čs. strany socialistické, a v ní anarchokomunistické skupiny. Nepřijímal marxismus, odmítal v obtížném poválečném období generální stávku jako formu boje a předpokládal dobrovolné vyklizení pozic buržoazií. Publikace sleduje jeho vývoj až ke vstupu do KSČ (1925), za kterou kandidoval v obecních volbách ve Velké Praze a stal se náměstkem primátora v letech 1938-1939. B. Vrbenský byl zatčen v akci Gitter a po útěku z vězení se dostal do Sovětského svazu, kde se zapojil do zahraničního odboje. Zemřel v r. 1944 na selhání srdce. Jeho urna byla umístěna v Národním památníku na Žižkově. V době, která je té prvorepublikové v mnohém podobná a opět se řeší problém strategie levice a jejího sjednocení, získává publikace na aktuálnosti.
Regionální zařazení: Opočnice, Poděbrady, Nymbursko (Střední Polabí), Praha.

C22 a C23
ZOUBEK, J. Václav Kůrka
Medailon Václava Kůrky (1912-1944), účastníka protifašistického odboje. K jeho hlavním zájmům patřil sport. Publikace je z velké části zaměřena na jeho práci ve Federaci proletářské tělovýchovy. Vyučený instalatér byl v době krize dlouhodobě nezaměstnaný a příležitostně vykonával pomocné práce ve stavebnictví. Člen KSČ, po zrušení strany pracoval v ilegalitě. V zaměstnání ve Škodových závodech na Smíchově během německé okupace organizoval akce na poškozování válečného hospodářství. Organizoval ilegální ubytovávání, střediska konspiračních materiálů, ochranu vedoucích funkcionářů. V r. 1943 přešel do úplné ilegality (když ho podnik nabídl na nucené práce do Německa). Organizoval útěky zajatců v Brdech a později činnost mezi partyzány. Tato část publikace přináší velmi podrobné údaje o úkrytech, organizaci ilegální práce; uváděno je mnoho jmen včetně obviněných z konfidentství. V. Kůrka byl zabit při nezdařené akci s cílem likvidovat jednoho z nebezpečných konfidentů. Fotografická příloha v rozsahu cca poloviny publikace. Seznam literatury včetně soupisu pamětníků.
Regionální zařazení: Lešenice u Loun, Louny, Smíchov, Hostivař, Záběhlice, Bohnice (Praha), Podluhy u Hořovic, osada Záhrabská u Berouna (Berounsko, Podbrdsko).

C23 - viz C22

C24
ZOUBEK, J. Jaroslav Neliba
Medailon Jaroslava Neliby (1905-1944) zaměřený na jeho veřejnou a politickou práci (dělnická tělovýchova, Komsomol, od r. 1926 KSČ). Publikaci lze rozdělit do dvou těžišť: tzv. protistátní činnost ve 30. letech, která ilustruje pronásledování komunistů za první republiky, a ilegální práci za nacistické německé okupace. J. Neliba byl vězněn na Pankráci a v prosinci 1944 popraven. Publikace obsahuje nepříliš rozsáhlou fotodokumentaci.
V textu jsou zmínky o partizánských a odbojových skupinách Smrt fašismu (Příbram), Rudá stráž (Rožmitál), Brdy-Neliba (Hořovice), Obrana národa. Z letmých zmínek o dalších osobnostech lze vybrat např. majitele pivovaru a organizátora skupiny Obrana národa Zdeňka Sellingera.
Regionální zařazení: Příbramsko (Podbrdsko), Obecnice, Malá Víska u Komárova, Hořovice, Osek a další.

C26 a C47
ŽIŽKA, Jaroslav. Jan Zika. Život v rozrušené době
Životopis Jana Ziky (1902-1942), komunistického funkcionáře a účastníka odboje za 2. světové války. Těžištěm textu je Zikova veřejná činnost ve stranických funkcích a Rudých odborech, s dvojím vyvrcholením: v době Mnichova a za okupace. Činnost v odboji pro J. Ziku skončila za heydrichiády v červnu 1942. Při pozornějším čtení lze najít informace o stranickém vzdělávání (Ústřední škola komunistické mládeže v Praze-Michli, Mezinárodní leninská škola v Moskvě se zkráceným kurzem v češtině). Význam Zikovy osobnosti a práce je celostátní, proto jsou regionální informace sekundární. Chodouň, Berounsko (Podbrdsko), Kladno, Praha.

C28
FISCHER, Karel. Jarní vichry: vybrané vzpomínky na mladá léta s Říjnem
Beletristicky zpracované vzpomínky Karla Fischera (1901-1980), levicového redaktora a odboráře. Autor, vídeňský Čech s německými a italskými kořeny, prožil dětství u pěstounů v severních Čechách, v německém a katolickém prostředí. Odtud zasvěcený rozbor náboženské a národnostní problematiky z pozice odpůrce šovinismu na obou stranách. Polemika se strategií socialistů upřednostnit osvobození národní před sociálním. Pohled na kulturní dění v Praze, kam se K. Fischer přestěhoval v dospělosti, je ovlivněn jeho politickými preferencemi. Líčení Fischerových dalších osudů je současně zprávou o vývoji levice: byl členem pražské německé sociální demokracie, ale i Marxistického sdružení, pracoval v Komunistické internacionále mládeže. Kniha končí rokem 1925 a je torzem zamýšlených obsáhlejších vzpomínek. Zbytek zjistíme z životopisné poznámky: K. Fischer se za německé okupace zapojil do odbojové činnosti řízené Komunistickou stranou. V r. 1950 byl perzekuován, v polovině padesátých let mu bylo vráceno členství v KSČ. Z ediční poznámky vyplývá, že se zachovala obsáhlá pozůstalost.
Regionální zařazení: Severní Čechy (Varnsdorf, Šluknov, Šluknovský výběžek, Liberec), Vysočina (Čelistná), Praha.

C29
HUŤA, Rudolf. Ulička našeho mládí
Vzpomínky Rudolfa Huti (nar. 1913), předválečného člena KSČ. Týkají se především proletářského dětského a mládežnického hnutí, podílu mládeže v boji proti fašistické okupaci a při obnově republiky. Jsou dány podrobné informace o FDTJ (Federace dělnických tělovýchovných jednot), FTP (Federace proletářské tělovýchovy) a dětské organizaci Rudí průkopníci. Přílohy (foto, kopie agitačních materiálů, angažované verše).
Regionální zařazení: Břeclav, Hodonín, Slovácko (Morava).

C30
JELÍNEK, Zdeněk. Komunista František Jirásek
Životopis Františka Jiráska (1916-1942). První část knihy pojednává o Jiráskově životě. Rodinná historie (vzdálenější příbuzný Aloise Jiráska), sociální poměry, studium a zájmy. Postupný příklon ke komunismu (zajímavý argument proti komunismu: „Idea komunismu je dobrá, ale dala by se uskutečnit, jen kdyby byli lidé anděly; lidi jsou však dobytek!“, cit. s. 17). Za studií medicíny Praha 30. let, kulturní život. Člen KSČ a Kostufry. Odbojová činnost za okupace a poslední období života ve vězení. Druhá část knihy je edicí dochovaných legálních dopisů F. Jiráska, několika originálních motáků a většiny opisů původních nedochovaných motáků z vězení. V úvodu této části editor informuje o metodice sběru, stavu a formě motáků a místě jejich uložení. Fotografická příloha.
Regionální zařazení: Hronov, Praha.

C31
LUKŠÍČEK, Tomáš. Karel Aksamit
Portrét Karla Aksamita (1897-1944), komunisty, člena protifašistického odboje. Víc než na soukromý život je zaměřen na Aksamitovu činnost. Mládí jako období hledání a tříbení postojů a názorů zasazené do rámce velkých historických událostí. Za 1. světové války byl K. Aksamit odveden. Po návratu se zaměřil na tělovýchovu: podrobné informace o spartakiádě na Maninách v r. 1921, o zakázané druhé spartakiádě a o vývoji DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota) včetně perzekuce pokrokové tělovýchovy. Aksamit byl politickým pracovníkem a agitátorem, měl podíl na činnosti Komsomolu. Za německé okupace byl zatčen v rámci akce Gitter, ale po několika dnech propuštěn. Pod přijatým jménem Malý Emil se účastnil odboje na Plzeňsku s III. ilegálním vedením KSČ a dařilo se mu unikat zatčení do července 1944, kdy se při zatýkání sám zastřelil. S ním zemřela dobrovolně (jedem) také jeho manželka. Foto, seznam použité literatury obsahující bibliografii článků K. Aksamita.
Regionální zařazení: Severní Čechy (Krušné Hory, Košťany u Teplic, Trnovany), Praha, Plzeňsko.

C32 - viz C10

C33
KOŽUCH, Vladislav. Život a boj komunisty Františka Prokopa
Životopis Františka Prokopa (1900-1943), zakládajícího člena a funkcionáře KSČ). První kapitoly pojednávají o Prokopově dětství a raném mládí v podhůří Beskyd ukončeném odvodem do války a následným zběhnutím. Dále o jeho osudech po konci války, angažovanosti v DTJ (Dělnická tělovýchovná jednota) a o založení organizace KSČ v Chlebovicích. Je popsána situace po Mnichovu, polské ultimátum požadující přivtělení Těšínska k Polsku a následující obsazení, teror polských i německých šovinistů a přechod tamní organizace KSČ do ilegality. Po rozdrcení krajského vedení ilegální KSČ pokračoval F. Prokop v Praze. Další etapa odbojové činnosti v Praze až do zatčení v listopadu 1942. Ve vězení pokračoval v zápase s gestapem také za pomoci předstíraného šílenství, až do května 1943, kdy byl bez rozsudku popraven v Terezíně. Cenné je velmi podrobné líčení ilegální činnosti jak na Ostravsku, tak v Praze. Literatury, fotografická příloha.

C34 - viz C1

C35
LAŠTOVKA, Vojtěch; NĚMEC, Václav; STRÁNSKÝ, Rudolf. Hrdinové protifašistického odboje
Historický místopis západních Čech. V úvodu je nastíněn historický vývoj v českém pohraničí se zaměřením na národnostní problematiku a její vyústění v zábor pohraničí a německý nacistický teror. Autoři kladou důraz na památná místa aktivního odboje. Kniha je členěna podle tematických celků a podle okresů Západočeského kraje (v době vydání publikace). Najdeme např. soupis pamětních desek a památníků, seznamy hrobů a počty obětí sovětských občanů v kraji, doklady nacistického teroru, trasy pochodů smrti apod. Četné rejstříky, prameny.

C36
ŠVERMOVÁ, Marie. Vzpomínky
Vzpomínky Marie Švermové (dívčím jménem Švábová, 1902-1992), komunistické funkcionářky, redaktorky, manželky Jana Švermy. Jsou rozděleny na mládí (ženské hnutí, časopis Rozsévačka, Leninská škola v Moskvě, práce v Kominterně), období německé nacistické okupace (exil v Moskvě a Ufě, činnost v rozhlase, práce po osvobození a slibný vývoj před r. 1948) a poslední část se zabývá obdobím, kdy byla vystavena perzekuci a vězněna a byla postižena i její rodina. Vývoj v zemi M. Švermovou dovedl k podpisu Charty a disentu. Její vzpomínky jsou psány inteligentně, vyváženě a přemýšlivě. Jsou cenným příspěvkem k rozboru problémů a chyb, kterými komunisté sami přispěli k neúspěchu svého prvního pokusu o socialismus. Publikaci uvádí Jiřina Kopoldová-Švermová (dcera) a Miloslav Ransdorf. Kniha se dotýká množství osob, mj. se více dozvíme o Vladimíru Šmeralovi, Jožce Jabůrkové, Karle Pfeiferové, Anežce Hodinové, Božce Machačové a Julii Prokopové. Fotografie.
Regionální zařazení: Teplice, Praha, v zahraničí Sasko, Porúří a Porýní (Německo), Moskva a Ufa (Sovětský svaz).

C37
VOLFÍK, Václav. Vzpomínky na život v klusu
Vzpomínky Václava Volfíka (nar. 1930), vojáka z povolání. Zahrnují autorova školní a učednická léta na Chodsku, kde zažil zábor Německou říší, osvobození západních Čech americkou armádou (kladné i záporné zkušenosti) a první poválečná léta spojená s odsunem Němců. Studoval na vojenské škole, také v SSSR. Vojenskou dráhu nastoupil v době začínající studené války provázené aktivitami NATO u našich západních hranic. Za své postoje v r. 1968 byl kritizován a trestán, aniž by ztratil zaměstnání. V osmdesátých letech pracoval V. Volfík na Federálním ministerstvu národní obrany, kde ho zastihl r. 1989. V r. 1990 odešel do penze. Vzpomínky jsou zpestřeny vojenskými historkami, ale i zmínkami o problémech s vlastním nekonformním chováním („demonstrace“ přátelství s farářem na veřejnosti). Mnohé vyvolává otázku, které těžkosti působil systém a co bylo v lidech. V příloze fotografie, fotokopie dokumentů, rodokmen.
Regionální zařazení: Chodsko (Postřekov), další místa v Československu vzhledem k vojenskému způsobu života, více např. jižní Čechy, Milovice.

C38
VODIČKA, Jan; KONOPKA, Vladimír, ed.; HAJČÍK, Gustav, ed. Jak jsme žili a bojovali: Ze vzpomínek, článků a reportáží
Knižní vydání vzpomínek, reportáží a článků, vydaných od r. 1916 do r. 1955. Jsou seřazeny do tematických okruhů, které se vztahují k 1. světové válce, dělnickému hnutí, zkušenostem ze SSSR. Obsáhlá je kapitola o čs. legiích v Rusku včetně jiného pohledu na legendy (o hrdinovi Medkovy hry Plukovník Švec) a také kapitola o protifašistickém odboji (tvrzení, že vedení policie předalo gestapu doklady proti komunistům). Poznámky a obrazová příloha.

C39
NOVOTNÝ, Karel. Průkopníci socialismu: průvodce expozicí v národním kulturním památníku Kaštan
Průvodce expozicí o dělnickém hnutí v národním kulturním památníku Kaštan. Volné listy reprodukovaných fotografií jsou řazeny do oddílů, které odpovídají oddílům expozice. Každý oddíl je uveden textem a seznamem vyobrazení. Oddíly tematicky pokrývají vznik a rozvoj průmyslu v českých zemích a formování dělnické třídy, vlnu nepokojů a srážek v r. 1844, účast proletariátu v revolučních událostech 1848-1849, vývoj dělnického hnutí v 50. a 60. letech 19. stol., vznik dělnického hnutí v Rakousku od konce 60. let do r. 1874, břevnovský sjezd r. 1878, dělnické hnutí v českých zemích 1880-1890.

C40
HÁJKOVÁ, Alena; TOMÁŠEK, Dušan. František Mařík: portrét člověka, který chtěl léčit lidi od bolesti a násilí
Portrét Františka Maříka (1917-1944), pracovníka pražského ilegálního vedení KSČ v době okupace. Díky podpoře starších sourozenců vystudoval gymnázium v Českých Budějovicích, kde zažil rozmach henleinovců a přípravy k obraně republiky. Mnichov zažil jako medik v Praze. Nedozvíme se mnoho o studentském životě, kterého se Mařík zřejmě neúčastnil; chudoba a zodpovědnost k rodině ho motivovala k intenzivnějšímu studiu. Přesto poznáme dobovou atmosféru, klíčící rezistenci, mnohdy naivní a nekoordinovanou, akci Gitter a události kolem pohřbu Jana Opletala. Po zavření vysokých škol Mařík pracoval jako pomocný dělník a zapojil se do protifašistického odboje, kde koordinoval činnost ilegálních stranických buněk v pražských závodech. Kniha podrobně informuje o jménech, krycích jménech, rozbití a rekonstrukci sítě a dozvíme se i jméno konfidenta gestapa. Mařík byl zatčen v září 1943 a po mučení v Pečkárně a na Pankráci byl popraven v Drážďanech. V knize jsou citovány dopisy z vězení. Mezi množstvím jmen z okruhu osobností pražského odboje lze vyzvednout Maříkovu přítelkyni Josefu Fajmonovou (správně Fajmanová; Milada, Dočka, 1911-1943), která byla také zatčena. Nebezpečí, že nevydrží mučení, unikla sebevraždou. Kromě publikované literatury autoři, historici protifašistického odboje, využili řady vzpomínek a informací pamětníků. V textu je vždy rozlišeno, co bylo zjištěno s jistotou a co si lze domýšlet.
Regionální zařazení: Jižní Čechy (Mohuřice, Trhové Sviny, České Budějovice), Praha.

C41
Klement Gottwald. Život a dílo. Obálkový název: Památník Klementa Gottwalda Vyškov – Dědice
Publikace o Klementu Gottwaldovi a Památníku Klementa Gottwalda v Dědicích byla vydána k 85. výročí narození K. Gottwalda a k vytvoření nové expozice. Údaje v tiráži se vztahují k expozici, programu a katalogu památníku. Obsahuje kratší texty o Gottwaldovi, které se drží hodnocení jeho osobnosti v době vydání, průvodce expozicí a bohatou přílohu fotografií.

C42
HRUŠKA, Čeněk; SEKERA, Josef, ed. Cesta k revoluci: vzpomínky generálporučíka Čeňka Hrušky z let 1914-1919
Vzpomínky Čeňka Hrušky (1889-1995), komunisty a vojáka z povolání. Stejným tématem se zabývá Hruškův portrét (viz dále signatura C48). V této knize však Hruška sám zpracoval svůj život beletristicky. V určitém okamžiku přešel z ich-formy k vyprávění o jistém „Karlu Novákovi“, kterého nechal projít svými vlastními životními zážitky. Ty zahrnují práci v dělnickém hnutí, poměry v rakouské armádě za 1. světové války a v Rudé armádě. Českoslovenští rudoarmějci versus legionáři. Pro knižní vydání byla předloha literárně upravena.

C43
ŠTRAIT, Jaroslav. Spojka ústředního vedení: život Anežky Malé
Životopis Anežky Malé (roz. Mládková, 1910-1942), komunistky popravené za odbojovou činnost za německé okupace. Kniha je zaměřena především na její politickou činnost, ale vznikl i zajímavý osobní portrét odhodlané a nadšené mladé ženy. Sledujeme politickou a kulturní situaci ve Smiřicích dvacátých let, studium A. Malé a ústřední školení mladých funkcionářů v Řadově, pobyt v Sovětském Svazu („měla v naší zemi oči jen pro dobré“), vstup do KSČ a 30. léta se záborem pohraničí. Z r. 1938 jsou zmíněny veřejně vyjadřované postoje komunistů. Vláda 2. republiky zakázala KSČ. Již před březnem 1939 tedy vznikaly ilegální krajské výbory. A. Malá byla u zrodu krajského vedení na Královéhradecku a zároveň zajišťovala spojení s pražským ústředím. Statistiky ukazují, že síla KSČ na začátku okupace rostla, přibývali členové včetně propuštěných vězňů zatčených v akci Gitter. Problémem byla neopatrnost a nedostatky v konspiraci. V r. 1941 tvořili komunisté ¼ zatčených odbojových pracovníků. K nápravě byli vysíláni zkušení ilegální funkcionáři Stanislav Brunclík (1910-1944), Marek Kočí a Josefa Fajmanová („instruktorka Eva“, více o ní viz C40). A. Malá („Božka“) unikala do r. 1941, pak byla zatčena a popravena v Berlíně Plötzensee. Kniha se zmiňuje o mnoha osobnostech z východočeské regionální historie, pracovnících odboje i konfidentech a pracovnících gestapa. V textu je často citováno ze vzpomínek pamětníků. Poznámkový aparát, prameny, seznam systemizace venkovské služebny gestapa v Hradci Králové, bohatá fotodokumentace.

C44 - viz C11

C45
PÖTZL, Josef; ŘEHKA, Josef, zprac. Komunista Josef Pötzl vypravuje
Přepis vyprávění Josefa Pötzla (1906-1980), československého komunisty německé národnosti. Pötzl na základě zkušenosti s hospodářskou krizí vstoupil v r. 1931 do KSČ. Velmi zajímavě vylíčil ve své vzpomínce léta, která vedla k záboru pohraničí a okupaci Československa. Ještě v létě 1938 se účastnil marného pokusu postavit proletářskou kandidátku proti Henleinovcům. Za „strašného podzimu“ začal jeho útěk nejprve do zbytkového Československa a po začátku okupace přes Polsko do SSSR. Magnetofonový záznam vyprávění je nekvalitní a další osudy J. Pötzla jsou rekonstruovány z fragmentů nahrávky a vzpomínek současníků. Víme tedy, že se v r. 1941 neúspěšně hlásil do čs. armády a byl jako Němec odmítnut, od r. 1943 byl v Rudé armádě politickým instruktorem v táboře zajatých Němců. Doma byl pověřován politickou prací s německými obyvateli. Stal se poslancem Národního shromáždění. Po přestávce v letech 1969-1970 „v důsledku obrodného procesu“ (není rozvedeno) se vrátil k politické práci mezi Němci. Tajemník Kulturního sdružení občanů německé národnosti. Nahrávku pořídili Jaroslav Hošek a Miroslav Hošťálek a je (v době vydání) uložena na OV ČSBS Cheb, přepsal a zpracoval ji Josef Řehka.
Regionální zařazení: Luby, Vackov (Chebsko).

C46 - viz C11

C47 - viz C26

C48
ŽIŽKA, Jaroslav. Čeněk Hruška, život komunisty 1889-1965
Portrét Čeňka Hrušky (1889-1965), komunisty a vojáka z povolání. Autor postupně sleduje Hruškovo dětství a mládí, kdy musel brzy ukončit školní docházku a začít s těžkou prací. Hruška se angažoval v odborech a sociální demokracii, pracoval v ČKD. Za 1. světové války byl povolán do rakouské armády, ale přešel do ruského zajetí a nakonec i do Rudé armády. Pojednání o kontrarevoluční úloze čs. legií. Po válce pokračoval v ČKD a v dělnickém hnutí. Stal se zakládajícím členem KSČ v Libni a poslancem, ale ve třicátých letech byl za svou činnost vydán trestnímu stíhání a přešel do ilegality. Byl vyslán do SSSR jako sekretář čs. sekce Komunistické internacionály a za války se přihlásil do armády, od r. 1943 v 1. čs. tankové brigádě. V armádě zůstal i po válce. Fotografická příloha. Beletristické zpracování vlastních osudů Č. Hrušky viz kniha Cesta k revoluci, signatura C42.
Regionální zařazení: Praha (Smíchov, Košíře, Libeň).

C49
MEVALD, Karel. Album vzpomínek
Publikace o fotografu Karlu Mevaldovi (nar. 1932). V první části jsou otištěny dříve vydané vzpomínky, medailonky a rozhovory. Větší část knihy tvoří ukázky z Mevaldovy vlastní tvorby – portréty i momentky osobností z různých oblastí veřejného života, fotografie Prahy a dalších míst. V exempláři je autorovo věnování P. Šafránkovi.

C50
PERNÍČEK, Václav. Kronika času, práce a života
Vyprávění dělníka Václava Perníčka (1902-1974). Prostřednictvím svých vzpomínek zachytil obecněji život chudých lidí na venkově a později pracovní podmínky učňů. Po vyučení pracoval V. Perníček jako kotlář a jeho profese ho vedla na různá pracoviště u nás i v zahraničí, např. v Persii a Turecku. Ve třicátých letech do jeho života zasáhla světová krize, pak německá okupace, bombardování ČKD v závěru války a nakonec se účastnil poválečné obnovy. Zajímavé jsou detaily, např. krize v souvislostech konkurenčního boje, chování vlastníků ČKD za okupace včetně zacházení okupantů s dělníky (cukr a bič) nebo úvaha o motivech spojeneckého bombardování ČKD. Kniha je jednou z vítězných prací ze soutěže vypsané Ústavem marxismu-leninismu ÚV KSČ.
Regionální zařazení: Dřínov, Slaný, Slánsko, Kladensko (střední Čechy); Škoda Plzeň, ČKD.

C51
ŠTEFKA, František. Život a práce
Vlastní životopis Františka Štefka (nar. 1921), pracovníka SNB v letech 1945-1978. V textu nacházíme tato témata: Sokol; totální nasazení a útěk (Štýrský Hradec); kontrola, odzbrojení a odsun Němců po válce; tělovýchova. V exempláři je autorův autogram, ale jinak schází údaje o vydání; pravděpodobně jde o účelový soukromý tisk. Tomu odpovídá i spartánské podání řetězených faktů bez literárních ambicí.
Regionální zařazení: Dolní Kounice (Brno-venkov) jako rodiště, Brno, Praha.

C52
TONCAR, Jindřich; JAROŠ, Jaroslav, ed. Zvítězil jsem nad normou
Výpověď úderníka, slévače Jindřicha Toncara, který dosáhl zvýšení výkonu změnami v organizaci práce. V knížečce popsal svůj postup i to, co ho motivovalo, zážitky z dětství i dalšího života v buržoazní republice. Toncarův otec ztratil práci následkem pracovního úrazu a vyměřená renta nestačila pro rodinu s pěti dětmi. Autor zažil vojnu, poznal zacházení s dělníky a s komunisty a nakonec se účastnil poválečné obnovy.
Regionální zařazení: Zaječov, Komárov (Podbrdsko, Berounsko); Akciové železárny v Komárově.

C53
ČISTECKÁ, Marta; SUCHÝ, Čestmír. Stala jsem se údernicí
Vyprávění údernice, tkadleny Marty Čistecké o práci a o radostech života, ke kterým počítá pobyt u moře v Bulharsku a návštěvu Sovětského Svazu v delegaci ke Stalinovým narozeninám. Styl odpovídá době a (jako u všech sešitků o údernících) je otázkou, nakolik jde o styl autorky a nakolik redaktora. Vzpomínky na hladové dětství v chudobě, stálý zápas s nezaměstnaností a vykořisťováním v kontrastu se spokojenou současností padesátých let však staví do jiného světla i to, co by nám mohlo znít naivně nebo pochybně.

C54
ŠEREJCHOVÁ, Františka; SUCHÝ, Čestmír. Vzorná krmička soudružka Šerejchová
Vyprávění údernice, krmičky vepřů Františky Šerejchové. Životní a pracovní podmínky ve svých mladých letech postavila do protikladu se současností (1949). Velmi zaujatě popsala svou kvalifikovanou práci, která se musí umět a dělat s rozmyslem. Míra redakční úpravy není zřetelná, text působí autenticky. I způsob, jakým F. Šerejchová hodnotí období, které dnes vidíme mnohem složitěji, je jednoduchý, ale logický a věrohodný a i tomuto hlasu je třeba dát náležitou váhu. „Kdypak jsem si mohla dřív koupit salám nebo rohlík? Dnes je to maličkost, která snad s někým ani nehne. Pro mne však je to velká věc, o které jsme za mlada jenom snili. Proto se snažím dělat hodně a dobře.“
Regionální zařazení: Ledce u Třebechovic pod Orebem, Královéhradecký kraj, Velká Skalice u Smiřic, východní Čechy.

C55
HOŠKOVÁ, Antonie; JAROŠ, Jaroslav, ed. Pracuji, aby byl život krásnější
Vyprávění údernice, krmičky Antonie Hoškové. Vzpomínky z mládí popisují podmínky práce a životní úroveň čeledi ve službách na statcích. Válka se do života v odlehlé oblasti, i bez ní tvrdého, promítla jen málo. Až v r. 1944 začali na statku pracovat ruští zajatci a poslední dny války došlo k bojům mezi zajatci a SS. Po válce se A. Hošková stala krmičkou vepřů. Druhá polovina knížečky je věnována pracovním postupům a jejich zlepšování, včetně vzpomínek na veřejné vystupování a přijetí na Hradě.
Regionální zařazení: Dobřenice, východní Čechy; Státní statek Dobřenice.

C56
VACKOVÁ, Anna; SUCHÝ, Čestmír. O vyšší počet stavů
Údernice, tkadlena Anna Vacková vypráví o své práci. Její údernický „rekord“ byl v době vydání sešitku už překonán. Podstatná je především její motivace a také složitá cesta, s jakou musela překonávat nedůvěru, než jí zvýšený počet stavů vůbec svěřili. To, že byla předstižena, v ní nevyvolalo žárlivost, naopak považovala za součást svého úkolu povzbudit k zlepšování výkonu i ostatní dělnice. Rozsah redakčního převyprávění nelze určit, přesto z vyprávění dýchá spokojenost s dobou, která tolik zlepšila život lidí, a důvěra ve stranu a její představitele - Gottwalda a Stránského.
Regionální zařazení: Machov, Police nad Metují.

C57
FIALKA, Jiří; RYDLO, Otakar. Mých 933,3%
Medailonek úderníka Jiřího Fialky. Publikace začíná krátkou vzpomínkou matky J. Fialky na plavbu lodí Mont Vernon, která odvážela z její vlasti Ruska čs. legionáře a jejich rodiny. Zmínky o legiích a rodinná historie. Hlavní text je členěn do jednotlivých dnů r. 1949 jako výběr zápisků z kalendáře: není jasné, nakolik byly zápisky pro vydání upraveny.
Regionální zařazení: Brno, Kuřim; Závody VŘSR.

C58
KREJČÍ, Ladislav; NAGY, František. Jsem Ladislav Krejčí, vrtač
Vyprávění úderníka Ladislava Krejčího o vlastním životě a práci se zaměřením na úderky a zlepšování, průkopnické používání nových metod práce. Na svých osudech dokumentoval kontrast mezi postavením dělníka dříve a za nastupujícího socialismu. Vyprávění bylo upraveno redaktorem F. Nagym.
Regionální zařazení: Šlapanice, Brno, hovoří se o Gottwaldových závodech – První brněnské.

C59
SVOBODA, Václav. Jak jsem splnil pětiletku za jeden rok
Zpráva Václava Svobody, soustružníka, o inovativním pracovním postupu, kterým se mu podařilo významně zvýšit jeho pracovní výkon. Sešitek obsahuje v úvodu oficiální dopisy, které si V. Svoboda vyměnil s prezidentem Gottwaldem, a hodnocení ÚV ROH Svazu zaměstnanců v kovoprůmyslu. Největší část zabírá věcný, důkladný a návodný popis použitého postupu a technické nákresy. Technologická hodnota publikace už bude především dokumentační. Svazeček svědčí o lepších stránkách padesátých let – autor se mohl ztotožnit se svou prací a svou iniciativou (nikoliv rozkrádáním) si dokázal zvýšit svůj výdělek. Je to tedy střípek do úplné mozaiky obrazu naší historie.
Regionální zařazení podle sídla podniku: Závod Jiřího Dimitrova Letňany, Pražský kraj (dnes Praha).

C60
SVOBODA, Václav; JIRÁČEK, Zdeněk. Do druhé pětiletky
Vyprávění úderníka Václava Svobody o vlastní údernické práci. V první části knihy se dozvídáme o Svobodově touze být leteckých mechanikem, a jak musel podle potřeb Říše zvolit profesi strojního zámečníka. Z tohoto řemesla a přáním dostat se na letiště vznikl kompromis spojující oboje: vyučení a pak i zaměstnání v Aero Vysočany. Svoboda vstoupil do KSČ těsně před vyučením v r. 1947. Zajímavé je hodnocení rekreačního pobytu v Jugoslávii, do kterého zřejmě zpětně promítl pozdější mezinárodní roztržku. Většina knihy je věnována popisu inovativních postupů.

C61
BOŘUCKÝ, Ota; NEMYNÁŘ, Blahomil. Republika to potřebuje
Příběh úderníka, horníka Oty Bořuckého. Více než o technický postup a inovace při dosahování vyšší výkonnosti se jedná o konfrontaci kapitalismu a nastupujícího socialismu, jak se projevovaly v životě prostých lidí. Vyučený zámečník se stal dobrovolně horníkem a úderníkem, protože průmysl měl velký nedostatek uhlí. „Komunista, jeden z osmnácti potomků Bořuckých, kteří znali jen bídu, ústrk, hlad a zimu. My jsme spali na uhlí a uhlím jsme se nemohli ohřát. Kolik je dnes ještě rodin, které se nemohou ohřát proto, že nemáme dostatek uhlí?“ Vzpomínky zpracoval redaktor B. Nemynář.

C62
KYZLINK, Karel; VÁCLAVÍK, Ota. Boj o techniku
Publikace o životě a práci Karla Kyzlinka, úderníka a novátora, se především snaží ukázat na konkrétním životním příběhu rozdíl mezi kapitalistickou a socialistickou výrobou. V mládí byl K. Kyzlink nezaměstnaný a nemohl uplatnit své nadání. Po změně režimu ho nové podmínky práce motivovaly k hledání nových pracovních postupů. Využíval technických znalostí a zkušeností, nikoliv mechanickou dřinu. O údernické směně, za jejíž polovinu překročil normu na 1700 %, napsal: „Nemám rád dřinu a tak nikdo ode mne nemohl čekat, že se při tom budu nějak zvlášť namáhat.“ Velký význam v Kyzlinkově životě měl jeho upřímný vztah k SSSR, kam se nakonec dostal v delegaci ke Stalinovým narozeninám. Knížečku zpracoval redaktor O. Václavík.
Regionální zařazení: Olomučany, Blansko, Plzeň; Baťův zlínský koncern, Zbrojovka Brno a závod Jana Švermy, Škoda Plzeň.

C63
DOLEJŠÍ, Vojtěch. Komunistou vždy a všude
Sborník článků novináře Vojtěcha Dolejšího (1903-1972), v nichž vyjádřil svůj pohled na novinářskou etiku, demokratizační proces a jeho ukončení v srpnu 1968 a úvahy o další cestě společnosti.

C64
ŠTĚPÁN, Miroslav. Zpověď vězně sametové revoluce
Politik KSČ Miroslav Štěpán (1944-2014) v knize vylíčil události kolem 17. listopadu. Nabídl svůj vlastní pohled na to, co jim předcházelo, co následovalo a co viděl člověk, který byl doma ve stranických strukturách. K úvahám o politických záležitostech připojil i něco málo zmínek o soukromém prožívání té doby, především o svém uvěznění. Regionální zařazení: Praha (s přesahem do celostátní politiky).

C67
CYDLÍK, Tomáš et al. Osobnosti Prostějovska
Slovník přináší informace o osobnostech z různých oborů a oblastí veřejného života, které jsou spojeny s Prostějovem narozením, úmrtím nebo pobytem. Mnohé z nich překročily význam regionu. Hesla jsou obsáhlá a doplněná obrazovým materiálem. Ve slovníku najdeme některé sociálně demokratické politiky, zastoupeni jsou např.: Oldřich John (1907-1961, příslušník protiněmeckého odboje za okupace), Josef Krapka (1862-1909), z příslušníků protifašistického odboje např. Vilém Sacher (1907-1987, příslušník skupiny Obrana národa), Vasil Škrach (1891-1943, Politické ústředí, Petiční výbor Věrni zůstaneme). Dále např. básník Jiří Wolker (1900-1924).

C68
JANOUŠEK, Jiří. Tváře bez svatozáře: rozhovory s umělci
Sborník krátkých medailonů - zpovědí významných osobností. Převažují umělci, ale zastoupen je i sport, management výrobních podniků apod. Kniha obsahuje slovníček osobností.

C69 - viz C18

C70
FRANĚK, Otakar. Josef Juran, poslanec a senátor KSČ
Životopisná studie o Josefu Juranovi (1885-1963), komunistickém politikovi. Kniha je zaměřena především na Juranovu veřejnou činnost. Téma je rozděleno na dětství v chudé hornické rodině s malým hospodářstvím. Dále období učení a práce za první republiky, které bylo naplněno získáváním profesních zkušeností na vandru a na různých pracovištích doma i v cizině. Juran pracoval ve Vídni, Budapešti, Štýrském Hradci, doma ve Vítkovických železárnách. Následovala vojna v r. 1906 a po ní zkušenost 1. světové války. Politická angažovanost v sociální demokracii a později v KSČ (zakládající člen v Rosicích). Od r. 1925 začala Juranova politická dráha. Za okupace utekl do SSSR a byl přijat do čs. armády. Jeho rodina prošla koncentračními tábory; manželka přežila Ravensbrűck, syn zahynul v Birkenau. V r. 1945 se Juran v 60 letech znovu zapojil do stranické práce a zůstal činný do smrti v r. 1963. Kniha obsahuje přílohy: přehledy projevů, podaných návrhů a interpelací, dále literaturu, jmenný rejstřík a obrazovou přílohu.
Regionální zařazení: Rudka, Rosice, Brno (jižní Morava).

C71
OUJEZDSKÝ, Lubomír. Prohlédnutí: příběhy chlapce a jeho souputníků
Vyprávění o chlapci, který vyrůstá v chudých poměrech na slovácké vesnici za první republiky a za německé okupace. Zpočátku jsou dětské zážitky doplňovány událostmi ze světa dospělých trochu „z doslechu“, dodatečně. Později, jak chlapec bral rozum, se jim autor věnuje důkladněji. Publikace obsahuje fotodokumentaci. Bohužel není patrné, zda jde o čistou beletrii nebo beletrizovanou autobiografii, tedy jak reálný základ kniha má. Exemplář je opatřen autorovým věnováním a vlastnoručními opravami tiskových chyb.
Regionální zařazení: Slovácko.

C72
Sto let gymnázia ve Vysokém Mýtě: almanach 1879 – 1979
Jubilejní sborník gymnázia ve Vysokém Mýtě. Obsahuje projevy, eseje a vzpomínky, které skládají historii gymnázia od r. 1879 do jubilejního roku 1979. Jsou zveřejněny seznamy ředitelů, profesorů, učitelů a externích učitelů, abiturientů, všech studentů v jubilejním roce. Text je doplněn fotografickou přílohou.

C73
JANKŮ, Petr et al. Cesty k hornictví a hornictvím
Autor a redaktor představuje několik horníků různých konkrétních specializací a vzdělání. Vyprávění každého z nich je jen mírně upravené a zahrnuje různé úseky naší historie i současnosti, podle věku, období práce na šachtě a zájmu. Kniha usiluje o maximální objektivitu.
Osobnosti: Jaroslav Konečný, Antonín Kysa, Josef Mohr, Jaroslav Pawlas, Jan Řehořek, Jaroslav Budiš, Otakar Kochan, Antonín Šlachta, Petr Lichtblau, Jan Kočvanda, Karel Krajina, Milan Gábor, Jiří Pěgřimek, Zdeněk Kolář, Jiří David, Alois Edr, Vlastimil Boráň, Georges Takla, Jiří Matušínský, Jaroslav Gongol.
Regionální zařazení: Ostrava, Karviná, Moravskoslezský kraj.

C74
KÁRNÍK, Zdeněk. Průkopníci
Malý slovník vůdčích osobností revolučního hnutí Středočeského kraje. Hlavním hlediskem zařazení byla pro malý rozsah příručky příslušnost k těm nejvýznamnějším. Sešit s medailonky osobností je doplněn samostatnou obrazovou přílohou na volných listech (fotografie a jiná dokumentace) zhruba ve stejném rozsahu. Třetí část publikace tvoří sešit s ruskou verzí medailonků. V publikaci je uveden kalendář výročí a místní rejstřík. Osobnosti: Petr Cingr (1850-1920), Jaromír Dolanský (1895-1973), Julius Fučík (1903-1943), Klement Gottwald (1896-1953), Josef Haken (1880-1949), Jan Harus (1892-1967), František Josef Hlaváček (1853-1937), Sláva (Ladislav) Horník (1907-1940), František Choura (1852-1921), Antonín Janoušek (1877-1941), Otakar Jaroš (1912-1943), Rudolf Kohn (1885-1942), Leopold Kochmann (1847-1919), Václav Kopecký (1897-1961), Josef Košťálek (1905-1944), Josef Krosnář (1891-1968), František Křížek (1901-1941), Luisa Landová-Štychová (1885-1969), Antonín Macek (1872-1923), Marie Majerová (1882-1967), Josef Molák (1893-1943), Zdeněk Nejedlý (1878-1962), Jaroslav Neliba (1905-1944), Václav Nosek (1892-1955), Bohuslav Novotný (1874-1956), Josef Boleslav Pecka (1849-1897), Josef Rezler (1855-1920), Gustav Souček (1903-?), Jevgenij Šesták (1920-1945), Bohumír Šmeral (1880-1941), Josef Štětka (1885-1963), Dušan Šubert (1916-1941), Jan Šverma (1901-1944), Josef Tesla (1905-1963), František Tupý (1862-1946), Václav Vacek (1877-1960), Rudolf Vetiška (1895-1966), Bohumil Vrbenský (1882-1944), Antonín Zápotocký (1884-1957), Ladislav Zápotocký (1852-1916), Jan Zika (1902-1942), Norbert Zoula (1854-1886).


Zpracovala Eva Bartůňková, sekce regionálních dějin KSV. Září 2014.

Poslední aktualizace:
2.3.2015 © KSV, LA

webadmin@klubspolved.cz